Nikdy mi svatozář nezdobila hlavu,
občas se zlobím a často nejsem v právu.
Nikdy mi svátost srdce neplnila,
dějí se věci a některé jsem zavinila.
Nebyla jsem zkrátka tak moc skvělá,
dělám věci a ne všechny jsem chtěla.
I tak se pořád snažím a jdu stále dál,
dost jsem se změnila ale stále jsem to já.
Pořád jsem upřímná, ikdyž umím být mrcha,
možná je to fajn, jak studená sprcha.
Jenom věř že slzy, ty stále pravé jsou,,
a snad mi tvše ztracené zpátky někdy přinesou.




