Život není zase tak dlouhý, aby pohltil všechny naše chyby. Lidé nejsou pro důvěru stvořeni.

Chybíš

6. července 2017 v 20:34 | Anielik |  Pro tebe zastavil bych svět
Chybíš mi, chybíš mi z lásky,
chybíš a na čele vrásky
ztrácí se pod tvým dohledem,
a pod jediným pohledem,
taje srdce z hloubi duše,
ač chováš se tak suše,
jsem ta co stále dýše,
upíraje se do tvé chýše,
a přestože to těžké je,
budu ta, co nejspíš prohraje.

Nejsi ten, co beze mě strádá,
jen pro mne je to velká ztráta,
nesmíš ubližovat mojí touze,
když nevidíme se tak dlouze,
jsi sen, jež se mi zdá, když spím,
jsi poslední myšlenka před spaním,
jen dovol mi být ti zase blíž,
a já budu šťastná, až to jednou zase dovolíš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucienne Lucienne | Web | 1. srpna 2017 v 23:07 | Reagovat

To je moc krásná básnička. A moc smutná. Když se taková věc stane, to umí bolet... Básnička se ti moc povedla. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama