Jak snadno lze sepsat své city,
i důvod, jež všechnu tu vášeň vznítil?
Nebezpečí jež srdcem jako krev pulsuje,
i barva, která celý svět maluje.
Jak snadno lze popsat štěstí,
a pocity, co zachvacují tělo?
Jak popsat hvězdu ze souhvězdí,
i co ke slunci směle vyletělo?
Na to nejvzácěnjší netřeba slova žádná,
jen mlčenlivé ticho však,
ačkoliv psát je bývala věc snadná,
uletěla jako pták.
To nejlepší se nedá popsat slovy,
jen nechat srdce vnímat čas,
a co dalšího se stane - kdo ví?
I když srdci vládne třas.
Tak odpusťte že již nezdobím papír,
že nezdobí jej moje slova,
jelikož vím, že čas nečeká a kvapí,
a co bylo, neopakuje a nevrací se znova.





Znám tenhle pocit. Ani moje pero už dlouho nezdobilo papír. :) Ale básnička se ti moc povedla, je krásná :)