Létala jsem s ptáky, i chutnala vína,
nyní už jsem dospělá, nyní už jsem jiná.
Sdílela jsem nejbližší a přesto s emi vrací.
Jak osamělí andělé, jak nejsilnější draci.
Probděla jsem noci, proplakala dni,
dělala jen věci... věci co se smí.
Nedávala naději sobě během toho,
kdy mi bylo nejhůř, bylo toho mnoho.
Však vrátila se křídla, opadlo i zklamání,
zapudila to, co mi vždy strach nahání.
Díky všem mým nejbližším, co věřili tu ve mě,
a zasévali naději, to nejšťastnější sémě.
Díky tomu nejlepšímu, co drží ruku mojí,
a veškerou mou rovnováhu vyrovnává svojí.
Stojí tady, když dochází mi síly,
a je velmi štědrý - a hlavně nejvíc milý.
To on je moje inspirace, naděje i touha,
to u něj se vždy moje srdce v noci toulá.
To on je moje polovina, ale vždy ta lepší,
to jenom s ním mi jednou vlasy získaj' barvu šedi.





Krásné :))