Byl jsi mým lovcem, a já byla tvou laní.
Ale jak žijeme dál, nemáme ani zdání,
kolik změnilo se věcí - však já vím,
světlo vystřídala tma a tebe jenom stín.
Už nemáš svou podobu a já mám jinou,
všechny vzpomínky časem splynou.
Vybereme jinou cestu, jiný směr,
a všechno bude zdát se jako sen.
Byl jsi ten vítr, co kupředu mě popohání,
stál jsi tu vedle mě, s nataženou dlaní.
Neměla jsem tušení, že podáš mi ji naposled,
a později, zhroutí se mi celý svět.
Změnil jsi myšlenky a změnil jsi cíle,
kam to došlo, teď oba dva víme.
Zdá se býti zrádné, co bývávalo milé,
nyní stojíš opodál, vedle laně jiné.
Nepřejde však noc, kdy nemyslím dle chvíle,
kam poděl se tvůj šarm, stejně jako cíle.
A až bude tělo mé vychládati k ránu,
bude to jen malá kapka ve velikém oceánu.






To je krásné.. A smutné.. Ale hrozně krásné.. ;3 máš hezký blog, líbí se mi to tu! ^^ jen dál pokračuj :3