Život není zase tak dlouhý, aby pohltil všechny naše chyby. Lidé nejsou pro důvěru stvořeni.

Najednou je všechno jinak

23. října 2014 v 22:41 | Anielik |  Básničky
Najednou je všechno jinak,
takhle to být nemělo.

Netančíš a nezpíváš,
slunce se už zatmělo.

Přestala ses smát,
co to všechno znamená?

Zmizela jsi ze scény,
pokořená, zraněná.

Něco nezahojí ani čas,
zbývají jen jizvy, stopy...

Viník pobaven je velmi,
nebo hlavu k zemi kloní.

Slzy stékají a neptají se,
stékaj' tiše, ty pláčeš potají.

Neovládáš ten třas v rukou,
obrazy se mlží, němě se motají.

Takhle to být nemělo,
teď je toho tolik špatně.

Nenapraví nikdo chyby,
vzpomínky - zbydou jen matné.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Týnka Týnka | Web | 29. října 2014 v 18:35 | Reagovat

Moc krásně píšeš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama