Život není zase tak dlouhý, aby pohltil všechny naše chyby. Lidé nejsou pro důvěru stvořeni.

Proč mám vlastně blog?

26. září 2014 v 15:22 | Anielik |  Mé názory
Před zhruba třemi a půl lety jsem si založila tento blog. Viděla jsem naprosto živě, že dopadne jako ostatní mé rádoby webové stránky, kam jsem přidávala jen spousty obrázků a neměla jsem světu naprosto co říci. Brala jsem si za vzor nejrůznější stránky, ze kterých se dalo stahovat - obrázky, programy a jiné věci. Byla jsem malá puberťačka bez pořádného nápadu a s upe mocinQy moots luxusním slovníčQem. Tahle tupá mánie jednou postihla i mě, ano.
Ani nespočítám, kolik stránek jsem měla a kolik se jich smazalo, včetně různých blogískových internetových škol na způsob Harryho Pottera. Prostě mi nedošlo v tak útlém věku, že bez pořádného programátora toto asi fungovat nebude. Až jsem se jednou dostala ke psaní básniček a úvah. Zjistila jsem že je to něco, co by mohlo fungovat a založila si tenhle blog - s ne tak konkrétním názvem, ale zato s konkrétním účelem. Nevěděla jsem, jestli to vydrží, ale po pár letech a s čtyři sty sedmdesáti devíti články si říkám, že to asi prostě funguje. Proč jsem si blog ale zakládala?

Na začátku jsem prostě chtěla mít taky stránku a vyrovnat se jiným lidem na internetu, takže hlubší význam veškerý žádný. Tenhle blog ale vznikl už s myšlenkou.
Chtěla jsem archiv, místo, kam psát všechny mé texty. Jednak na počítači se píše lépe a za druhé - papíry bych někde za chvíli poztrácela a taky by se ztratil třetí důvod: neřekla bych světu nic Zní vám to možná trošku divně, to je v pořádku, mě taky.
Ale díky internetu a občasným návštěvám vím, co zlepšit, někdy i díky náhodnému komentujícímu, vím názor někoho jiného, než jen můj a také mám inspiraci, o čem psát třeba příště.
Pravdou je, že to vše, co jsem zde schopná sepsat, nejsem schopná plnohodnotně říci, z části možná i proto, že by mě asi ani nikdo neposlouchal, kdybych mluvila. Tady mají lidé na výběr a i tak si zvolí to, že si to rádi přečtou, někdy do půlky, někdy do konce. (samozřejmě, že ty, co si to přečtou celé, mám radši).
Tudíž nyní mám vše, co jsem kdy sepsala, hezky pohromadě a někdo mě poslouchá, což je pro mě největším uznáním, za komentáře jsem ráda nejvíc. I za ty s kritikou, stejně jako za ty s pochvalou. (kritikou nemám na mysli "léčíš si komplexy ty malá holčičko" "myslíš si že jsi zajímavá"... to jsou čistě jen tupci, co jdou kolem)
Možná jsem původně chtěla řešit na tomto blogu něco jiného, možná tohle, možná jsme měla v hlavě řešení jiných myšlenek a problémů, když jsem začínala - i tak si ale myslím, že konec není tak daleko od cíle a jsem vcelku spokojená.
Jedno z kladů tohoto blogu navíc je, že si plně zakládám na vlastním designu a můžu si s tím vyhrát, protože mě to baví, stejně jako vlastní texty. A je zde velmi málo těch, co mé nejsou a je u nich zkrátka jen uveden zdroj - většinou se ale jedná jen o citace, na kterých rozvíjím články, nejvíce pak úvahy.

To je dost o mě, a pro ty, co sem zavítají a dočtou to až ke konci, těch se na závěr ptám: Proč jste si zakládali blog vy?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Elizabeth | Web | 28. září 2014 v 18:26 | Reagovat

Pekný článok. Ja som mala 15, keď som sa rozhodla byť súčasťou internetu. Môj prvý blog bol sprvu hrôza a des, a to fakt. Kopírovanie, kopírovanie a tak. :D Ale bol tam istý zámer toho, že som začala básniť a chcela som tak nejako vedieť názor ľudí na moje básne, aj keď zámer toho, že budem kopírovať bol zjavne silnejší. Až potom sa ten blog zvrtol na skôr autorský a začala som písať viac a viac. Potom som mala ešte asi dva blogy s takým istým zameraním až som skončila tu. Je to rok čo mám tento blog a myšlienka bola jasná - básne, poviedky a celkovo moja fotografická i literárna tvorba. Nemám veľa čitateľov, no som rada aj za to málo a za každého náhodného čitateľa. Páči sa mi tvoj článok a okrem toho sa mi tiež páči tvoj dizajn, tiež sa s tým rada vyhrám. :D

2 Kai Kai | E-mail | Web | 9. října 2014 v 21:14 | Reagovat

Závidím ti, že umíš na počítači s grafikou -- už několikrát jsem si říkala, že si k tomu prostě sednu, stáhnu nějaký program, kouknu na pár tutorialů a naučím se to... jenže blog mám už rok (ještě ne, ale za chvíli bude) a stále jsem si na to nenašla čas... každopádně velmi ráda narážím na blogy, které vznikly s podobným účelem a neber to jako plané žvásty, abys navštěvovala můj blog apod., páč to mi srdce netrhá, spíš že jsi jednou z mála v celé té záplavě directionerů a dalších snílků, která má reálný podklad :D a to se cení !!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama