Život není zase tak dlouhý, aby pohltil všechny naše chyby. Lidé nejsou pro důvěru stvořeni.

Mibiru

28. března 2014 v 22:05 | Anielik |  Básničky
Už stárnu,
drolím se jak staré stránky
vhodný tak akorát
do krabiček bez zápalky.
Ach ctnostný Mibiru.

Zrak mě těžce vede vpřed,
a uši nezaslechnou kroky,
a tak kráčím, kráčím zpět,
přibývají roky.
O moudrý, moudrý Mibiru.

Stěží někdy dojdu ještě dále,
a možná prosím poslední,
dokud dýchám,
zprudka, stále,
jedno poslední si přát.
Dobrosrdečný Mibiru.

Ty bájný, ctnostný,
jež provázíš nás životy.
Vidět zase naposledy,
nebe plné bílých hvězd,
lunou ve tmě
nechat vést.
Drahý Mibiru.

Jsem už starý
a málo krve v žíle.
Však opatruj mé blízké,
jejich drahé chvíle,
a nenech je zatrati.
O bílý Mibiru.

Nedopusť ať zanikne,
v tomhle bídném světě,
od hrobu i u dítěte,
všechno dobré hlubinou.
Modlím se, než pomine,
Mibiru, buď záchranou.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Henry D. Henry D. | 29. března 2014 v 0:17 | Reagovat

Opět skvělé jako vždy :) Víc asi není třeba dodávat :)

2 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 22. dubna 2014 v 18:03 | Reagovat

Ta je fakt moc hezká! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama