Život není zase tak dlouhý, aby pohltil všechny naše chyby. Lidé nejsou pro důvěru stvořeni.

Cítím

15. prosince 2013 v 19:45 | Anielik |  Básničky
Cítím, že se brzy zblázním,
a stahují mne řetězy.
Na čas stále směle sázím,
když mě nikdo nestřeží.

Cítím, že tu dlouho nesmím být,
že tu není pro mě místo.
Rány z rukou nelze jen tak smýt,
aby bylo v hlavě čisto.

Cítím, že sny udusal mi stín,
ačkoliv to nešlo podle plánu.
Že tě už nikdy nespatřím,
vynechat tu osudovou ránu.

Cítím, že plamen vyhasl, i světlo,
a já nevím, jestli smím.
Zima vystřídala teplo,
a já uhasínám s ním.

Zkrátka cítím, že nevydržím sama,
a každý den je jako život sám.
Na konec cesty nikdo nejde s náma,
a já nevím, jestli bez tebe to dám.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 NikaRoovy NikaRoovy | E-mail | Web | 16. prosince 2013 v 17:51 | Reagovat

Páni... Ta je nádherná. :O Znám ten pocit.. Moc se mi líbí "a já uhasínám s ním." a "Na konec cesty nikdo nejde s náma,"
Fakt se ti moc povedla :3

2 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 16. prosince 2013 v 23:48 | Reagovat

Nádhera... zase se ti moc povedla. Souhlasím s Nikou, to "já uhasínám s ním" je krásný... Motiv plamene máš ráda co? :D Já taky ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama