close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nikdy neváhej s tím, co chceš udělat.
V budoucnu totiž může přijít den, kdy budou všechny tvoje šance pryč.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Dle života

19. října 2013 v 23:26 | Anielik |  Spontánní kecy
Časem se všechno změní. To, na čem jsme tak lpěli, se pro nás stane nepodstatným. Jména osob, se kterými jsme trávili tolik času, začnou znít jako cizí slova. Čas trávíme stále více s někým jiným. Lidé na sebe časem zapomínají, ať už kvůli času nebo kvůli prostým okolnostem.
Je ale v naší moci toto celé změnit? Těžko říci. Zkusit můžeme cokoliv, ale nakonec se vše stejně změní podle svého.
Život je jako horská dráha.
Mrzí mě, že nás čas dostane pokaždé někam jinam. S dobrými lidmi časem ztrácíte spojení a těch zlých a škodolibých lidí jen přibývá.
Pravdou je, že dokud jste mladí, máte nejideálnější věk, jelikož nikdo nemá tak velké srdce, jako děti. Proto jste tak bezstarostní a šťastní, když jste ještě malé děti. Časem jim všem můžeme jen závidět.
Nejsem výjimkou a uznávám, i já nějak zanedbávám lidi, kteří si toho nezaslouží, a i přes dřívější dobré vztahy si časem připadám, že se vtírám.
Možná to vypadá, že se nezměnilo, ale pravdou je, že se vždy něco změní, v lepším případě. V tom horším případě se změní naprosto vše. A ne zrovna k obrazu našemu.
Staré dobré časy se prostě už nikdy nevrátí, i když bychom si to moc přály. Ty časy, kdy jsme byli obravdu a skutečně šťastní. Ať už na pár minut nebo na pár měsíců. Cítili jste se dobře, sami sebou, smáli jste se a trávili čas s osobami, které jste opravdu měli rádi a bez nichž neznamenáte nic.
Většina z nás může totiž říct, že pokud ztratí tu jednu věc, či osobu, kterou má nejvíce rád a co pro něj nejvíce znamená, není poté už ničím a nic mu nezbylo.
Těžké si představit, že může být hůř a také že bude hůř. Co nám ale zbývá v této době?
Těžko změníme něco, co není v naší moci. Každému z nás ty časy chibí a budou chybět.
Třeba nás čekají další časy. Také dobré, ale to nejlepší se neopakuje, nebo ne v takové formě, v jaké by mělo a v jaké se to stalo poprvé. Zkrátka už v ne tak dobré formě. První událost je vždy ta nejlepší, ostatní jsou už jen kopie.
To nejlepší náž totiž buď míjí nebo se to vícekrát nestane.
Možná proto, že bychom si toho poté už moc nevážili, kdyby vše bylo na běžném pořádku. Museli bychom si najít lepší a lepší události, až už by nic nezbylo a my bychom byli ochuzeni o všechno dobré, co nám v této zlé době zbývá.
A pomalu toho ubývá.
Lidé jsou souzeni podle vzhledu a prvních předsudků. Ale ne podle toho, jací jsou uvnitř, jací skutečně jsou. Životní hodnoty klesají níže a níže a pomalu už je snad ani nezahlídneme někde za obzorem.
Co tedy máme dělat? Užívat si? Nechat to, co přijde, nechat osud, nebo tomu všemu pomoci?
Ztěží říct, každý asi by měl dělat to, co uzná za vhodné.
A pokud se nám nic nedaří a neumím udržet své vnitřní EGO na uzdě, aniž bychom ho museli zvyšovat na druhých, nechme raději zvěř, ať nastoupí na naše místo. Jistě si bude vážit šance a využije ji lépe.
Každý z nás by však měl brát ohled na životy a pocity ostatních, protože bez přátel a "těch ostatních", nejsme naprosto nic.
Nic.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama