Údy ať chladnou a kůže bledne,
ať je tma v noci, stejně tak ve dne,
život ať upustí, smrt ať si přijde,
bohatství poleví a ty žij dál v bídě.
Oheň kéž pohasne, voda ať vyschne,
měsíc pobledne a slunce ať hasne.
A ty v chladu, prázdnotě, tvářit se šťastně,
navždycky opustíš veselé třásně.
V bezedné jámě, kde není úniku,
nohy však stojí, byť ty chceš k úniku.
Navždycky uvězněn v tíživé samotě,
už navždycky budeš hnít v temnotě.






Krásná básnička :)