Proč opouštíš stage uprostřed své písně,
a já se musím ptát, když nezasvětíš mě do své tísně,
Proč odešla jsi a nechala hudbu stále hrát,
že nemohla jsi tu svu roli, ještě dále dozahrát.
Proč nikdo netušil, že je něco, co tě trápí,
ani když tvé slzy dlaně tvé zkrápí,
jen Bůh věděl, že ukončíš svou roli takto brzy,
nevrátí to bolest, smutek, lítost ani slzy.
Proč lidé říkají slova, když je nemyslí přímo takto,
ubližují, ničí cizí život a za chvíli krátkou,
někdo řekne, že tvůj život nestojí za to, abys bojoval,
ale byls to ty, kdos na jevišti statečněji, než kdo jiný
dlouho stál.
Lhali, o ano, oni lhali,
lépe by tvou roli nezahráli.
Jen ti lžou a za zády se smějí,
cizí bolesti a trápení je zřejmě hřejí.
Proč lidé říkají slova, když je míní v duchu jinak,
v srdci mají zlato, ale ven se dere špína,
jež padá na tvou hlavu a nenechá tě dýchat,
to ta touha býti populární, to ta lidská pýcha.
Nyní už jsi někde, kde září jenom slunce, šumí vítr
v koruných stromů ptáci zpívají a krutý hlas už ztichl,
stromy, tráva, ty jsou zelené a nebe čistě modré,
nyní totiž navždy zmizelo zlé a zbylo jen to dobré.
Za jakou cenu však změnily se tyhle věci,
slyšet ptáky zpívat, vodu klidně téci,
za to nejdražší a to, co vlastně zbylo,
to, čím jsi musel zaplatit byl holý život.

Inspirováno:
Rascal Flatts - Why
Chris Medina - What are words





WoW! Ja..úplne úžas!