close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nikdy neváhej s tím, co chceš udělat.
V budoucnu totiž může přijít den, kdy budou všechny tvoje šance pryč.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Štědrý den

25. prosince 2012 v 1:05 | Anielik |  Mé názory
Nadpis článku jako každý jiný a přesto se pod ním dle mého bude skrývat něco naprosto odlišného od toho, na co jste zvyklí. Nehodlám vám totiž jen vypsat, co to Vánoce jsou, jak se slaví nebo vám popřát šťastné a veselé, včetně krásného prožití svátků vánočních.
Chci vás přimět, abyste se na Vánoce podívali trochu jinýma očima a všimli si věcí, kterých byste si třeba za naprosto normálních okolností vůbec nevšimli, prosím proto tedy o vaši pozornost. Pár minut, více to nebude a možná vám ještě dojde pár věcí. Předem tedy děkuji těm, kteří nyní stále pokračují dále.


Jelikož Vánoce vznikly původně jako křesťanský svátek, tudíž začneme tím, že většina z nás, přiznejme si to upřímně, ho s neskrývaným nadšením slaví i přesto, že věřící není - přiznávám se i já, avšak já se spíše těším na klid a odpočinek.
S tím souvisí i rozdávání dárků. Tím mi přijdou Vánoce strašně svazující a falešně se tvářící svátek. Všichni si přejeme, většina z nás spíše ze zvyku, hodně štěstí a klidu o Vánocích a takové ty další blbosti - však vy víte jaké. Ale kolik z nás to tak upřímně myslí? Kolik z nás si opravdu přeje, aby všechny osoby, kterým jsme přály, byly šťastné a není tám to ukradené? A co dary? Opravdu potřebujeme k vykonání něčeho, co vykonat chceme, nějaký svátek? Taky snad jíte jen na nějaký svátek? Odpověď zní vskutku "ne". Jelikož dary mohu dát druhému člověku, pokud to tak skutečně cítím a chci mu udělat radost, naprosto kdykoliv a nepotřebuji k tomu nějaké svátky.
Vím, já také dávm a dostávám dárky, a většina z nás si celý rok šetří, jen aby toho pod stromečkem dala dostatek a, lidově řečeno, za to "práskne pěkný prachy". Místo toho, aby dala dárek v tu chvíli, kdy skutečně chce obdarovat druhou osobu a vykouzlit jí úsměv na tváři.

Vlastně.
Tuhle jsem přemýšlela, co si při jedné příležitosti přát, snad dárky, něco věcného nebo něco jiného, ale ať jsem přemýšlela jak jsem chtěla, na nic jsem nepřišla. Uvědomila jsem si, že v současnosti jsem šťastná a nepotřebuju drahé dárky, abych byla šťastná.
Postačí mi dobrá knížka a lidé, kteří mě mají rádi, stejně jako mám ráda já je. Samozřejmě je hezké mít kopu peněz a že také hrají v životě nějakou roli, ale i když jich máte tolik, že se v nich můžete koupat, zjistíte, že nejste šťastní, jelikož vám někdo chybí, nebo něco.
Něco co vám řekne milé slovo, které vám chybí, někdo, kdo vás obejme a řekne, že vás už nikdy nepustí, jelikož peníze nedokáží ani jedno z tohohle. Stačí základ, nemusíte mít luxus, abyste se cítili skvěle a měli vše za nejvyšší možnou cenu - upřímně, kromě momentální škodolibé radosti při zřejmé závistivé reakci souseda, se brzy zbavíte a nezbyde po ní nic. V souvislosti s tím, já raději radost dělám a dary dávám, než je dostávám, jelikož radost člověka nad tím, čím jste jej potěšili, je mnohem lepší než jakýkoliv dar - jeho štěstí.

Dříve bych asi jen vyhledala ten nejkýčovitější obrázek s nápisem "Merry Christmas" a Santa Clausem, ačkoliv je to jen hloupý americký zvyk a my pomalu postrádáme ten klasický vzhled Vánoc s Ježíškem a koledami. Popřípadě bych se pokusila splácat dohromady nějaký svůj obrázek a popřála vám "Šťastné a veselé Vánoce a hezký nový rok". To ale nevyjádří to, co máte skutečně na srdci a co opravdu chcete lidem říct. To nejlepší a nejpodstatnější ale nevyjádří žádné přáníčko. Jsou to zážitky, vzpomínky a pocity, které máte zakodované v srdci díky oné konkrétní osobě, jsou to vaše upřímné dojmy a gesta.

Vánoce se stávají poslední dobou více materialistickými a postrádají svůj původní smysl. Tedy čas, který spolu rodina tráví, popřípadě který trávíte se svými nejdražšími a svými blízkými. Čas klidu a pohody, který by měl nastat a měla by to být chvíle, kdy alespoň na okamžik zapomenete na to, co vás trápí a na, co jste si udělali, kdo vám vzal propisku nebo kdo vás posypal sněhem.
Tyto absurdní důvody, za kterými se skrýváte jen proto, že se s někým odmítáte bavit a vyjasnit si s ním to, co vás užírá naprosto upřímně a bez zástěrek. V tuto dobu byste si měli udělat jasno. Možná už zním jako článek z nějakého horoskopu, ale je to tak, ovšem vše se musí řešit v rámci mezí a v rámci pravidel slušnosti a pokud možno v klidu. V toto období by měl být člověk alespoň z většiny šťastný.
Časem ovšem přijde nějaký zlom, kdy si najedou uvědomíte, že na něčem nezáleží a jsou i důležitější věci, že něco můžete nechat jít a nebolí to a něco naopak nesmíte nechat odejít, jelikož byste ztratili kus sebe.
Jako dílek, který ztratíte při skládání puzzlí. Můžete si jej dodělat sami, ale už to zkrátka nebude ono - to, jak to bylo dříve.

Nejvíce je tedy nutno si vážit gest, zážitků, citů, dojmů, vzpomínek, přátel a lásky, jak té partnerské, tak té rodinné, jelikož tu už vám nikdo neahradí, není totiž jak. Když o ni přijdete, je to jako důvěra - těžko a někdy i bezvýsledně se získává zpět. Často se vám ji zpět prostě získat nepodaří - popřípadě už to ani nejde, není to v ničích silách. Stejně jako bychom si měli vážit dalších věcí.
Ty největší a nejlepší dary si totiž za nic nekoupíte a nejsou k dostání jen tak na potkání, ty si musíte zasloužit, bojovat o ně a udržovat je. Jsou zkrátka k nezaplacení a říkejte si co chcete, prostě je to pravda. A kdo říká opak, je hlupák. (drogy, prostitutky apod. jsou jen iluze štěstí, tak si prosím nepleťte iluze a realitu).
Ten, kdo někoho ztratil, tak ví, o čem mluvím a co myslím.

Na závěr chci tedy říct, že jakákoliv, i zlá zkušenost, je stále zkušenost. Vše, se dá vyřešit a všeho dostáhnout, pokud tomu budete věnovat dostatek prostředků, času a snahy, pokud také vydržíte a vyčkáte.
Jednou totiž dosáhnete nečekaně toho, co jste si přáli, zkrátka to k vám přijde ze dne na den, i to je možné. Nesmíte se však snažit vynutit si to a musíte tomu i ten nějaký čas dát, aby se to dostalo až k vám.
Přirovnala bych to k mouše: Pokud se po ní budete stále ohánět, nakonec odletí, ale pokud jí dáte čas, přiblíží se blíže k vám až se k vám dostane úplně.
Prve se ale musíte odpoutat od minulosti. Ne ale jen tak, aby se neřeklo, musíte si prostě probrat myšlenky, ujasnit si své cíle, priority, co bylo, co je a co bude, váš vztah k druhým a jejich k vám, pokusit se napravit chyby nejdříve v sobě, než je začnete hledat v druhých, zamyslet se, jestli někdo třeba neměl pravdu v tom, co říká.
Až si ujasníte minulost a pustíte jí, oprostíte se od ní (nejdříve si ji však musíte vyřešit), tak to poznáte, ten pocit, kdy jste udělali čáru za vším, co do teď bylo a když už budete mít jasno, co chcete a jak se věci mají.

Pokud se však snažíte až příliš dlouho, bez výsledku, nechte věci jít, nemají smysl. Pokud by se mělo stát jinak, stalo by se, jestli ne, zřejmě se tak už nestane. Ale nemůžete zjistit, co je před vámi, co třeba lepšího, když se zabýváte stále tím starým za vámi. Nesnažte se příliš dlouho, pokud nevidíte ani náznak výsledku (něco chce totiž více času, něco méně - tím se myslí dny, ale i roky), nemá to cenu. Ovšem za svým snem si běžte a bojujte za něj, proč ne..?..

Věřte mi, tohle nepíši jen proto, že se mi chtělo, ale proto, abyste si uvědomili podstatu Vánoc a života, myšlenek a chvil, lidí a vzpomínek, zážitků a jiných věcí, které jsou tak vzácné. A hlavně z vlastní zkušenosti.
Doufám tedy, že jste si z tohoto článku alespoň něco odnesli a že vám to něco dalo. Snad jsem to nepsala zbytečně. Tak tedy na úplná závěr děkuji za pozornost, v poslední řadě mohu konečně prohlásit: ŠŤASTNÉ A VESELÉ VÁNOCE, POPŘÍPADĚ KRÁSNÝ NOVÝ ROK, PLNÝ ŠTĚSTÍ A JEN TĚCH KRÁSNÝCH MOMENTŮ, TY ZLÉ NEJSOU PŘÍJEMNÉ.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nikdytonevzdavej nikdytonevzdavej | Web | 25. prosince 2012 v 22:08 | Reagovat

souhlasím se tebou...už dávno jsem prohlásila, že nepotřebuju Vánoce k tomu, abych někomu dala dárek, protože když budu chtít dárek, tak ho dám...a taky za dárky neutrácím tisíce, protože na to prostě nemám a všichni kolem mě to ví...předloni udělal mojí nevlastní sestře radost obrázek, který jsem jí namalovala, sama mi to navrhla, i když - přiznejme si to - nakreslit umím i lepší obrázky...

2 Chokina Chokina | Web | 26. prosince 2012 v 13:55 | Reagovat

Ja zdieľam rovnaký názor. A ten obrázok - tie očká *_*

3 Eumenidas Eumenidas | Web | 27. prosince 2012 v 9:57 | Reagovat

Splácat svůj vlastní obrázek nebo své vlastní vánoční přání - to není vůbec špatný nápad.
Zaujalo mě, že vyhledáváš kýčovité pohledy se Santou. Ta kýčovitost mi nevadí, k vánocům trochu patří, ale kdes proboha vzala toho Santu?
Mě fascinuje, jak se tady ten pupkáč vesele zabydluje.
A vůbec, myslela jsem, že u nás máme Ježíška. A ono to zatím Santa?

4 Vendy Vendy | Web | 27. prosince 2012 v 20:59 | Reagovat

Přiznávám, že jsem reagovala trochu jednostranně a zaměřila se hlavně na jeden symbol vánoce, který jsi ve svém článku jenom zmínila - podstata je o něčem jiném.
Asi to bude tím, že jsem na toho chlapíka zjevně alergická a stačí zmínka o něm, a už vidím červeně.
No, on vlastně v červeném chodí oblíkanej.
A skutečně se u nás vesele zabydluje.
A špatně jsem napsala i výraz "vyhledáváš" - ty sama o tom mluvíš v minulém čase.
Jinak tvůj článek je plný úvah a hodný zamyšlení - o balastu, který sebou táhneme, o minulosti, které se nemůžeme nebo nechceme zbavit, o tom, co je důležité. To jsem možná měla napsat v předešlém komentáři, ale to víš, padla zmínka o SC a už mi to samo psalo... :-)
Je dobré si říct - vánoce máme takové, jaké chceme mít. Jenže, pokud je člověk v rodině, kde každý reaguje jinak, je pak těžké si vytyčit cíl (nenechat se rozhodit a užívat si předvánočního času) a dodržet ho.
Teď jsem taky možná odbočila, ale to už snad nevadí.

5 Denise Brooks Denise Brooks | Web | 28. prosince 2012 v 12:13 | Reagovat

Tenhle článek mě zaujal už podle názvu. Myslím, že je to hezky napsané a bylo by fajn, kdyby si to aspoň někteří uvědomili. Myslím totiž, že v tomhle článku se "najdou" lidé s vlastními zkušenostmi, kteří vědí, že když dostane člověk všechny dárky, které si přeje, ale někdo mu u štědrovečerní večeře chybí, zjistí, že tak to vlastně nemá být. Mluvím i ze své vlastní zkušenosti letošních "Vánoc". Lidé totiž každým rokem víc a víc zapomínají hlavní podstatu těchto svátků. Chápu úklid musí být, ale občas se to až příliš přehání a nakonec se celá rodina pohádá a všechno jde do háje.
Lidé sice přejí "Šťastné a veselé Vánoce", ale jak píšeš v článku, zřejmě už se nad tím nezamyslí, prostě to jen řeknou.

6 :-) :-) | 1. ledna 2013 v 17:09 | Reagovat

[1]:tak podle mého názoru ta tvá čmáranice skončila v kamnech a už si uvědom, že nikoho nezajímáš to jen ze slušnosti se k tobě každý chová jako že mu nevadíš:-))) a pokud si stále myslíž, že někomu zabráníš blokováním aby nevědel co kde a o kom píšeš, tak se pleteš jen aby si pak nebyla překvapená a možná by to chtělo malou ukázku

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama