Obrázek jak malba mistra,
tak tajemná a čistá,
barvy plátna oprýskané,
a ty nevíš, na čí je straně.
Štětec právem dávno zašlý,
jehož tahy dílo zkrášlí,
dávno však již tomu,
kdy dostalo se k tomu,
namalovat byť jeden tah,
snad otec, anděl, nebo vrah,
dostáli v svůj dávný slib,
je-li šance znovu žít,
znovu krášlit plátno šedé,
z obrazu snad něco zbude,
třeba matný, starý pocit,
a řinkot podkov a zvuk kopyt.
Kočár s koňmi jako úhel,
rozzářený pocit dávno ztupěl,
a pocit jako v soutěsce,
hlásek šeptá "Neboj se".





