close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nikdy neváhej s tím, co chceš udělat.
V budoucnu totiž může přijít den, kdy budou všechny tvoje šance pryč.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Odpoutání mysli od těla

16. května 2012 v 20:52 | Anielik |  Mé názory
Je to dlouhá historie, ale v podstatě to vše shrne jeden pocit. Pocit jako kdyby vám někdo vyrval srdce a po měsících ho opět vložil do těla, na své místo, nechal ho být, ale jen proto, aby jej po čase opět mohl vzít.
Je to jako hra s dýkou, kterou vám zaráží do těla a opět ji vytahují. Stejně bodavý a ostrý pocit, stejně mrazivé a bolestivé gesto.
Jako kdybyste hráli na vybíjenou a rozhodčí vám nedal ani jeden život, to tedy znamená, že jste ani hru hrát nezačali a pokud ano, máte ji předem prohranou.
Víte, člověk se může zdát sebešťastnější a málokdy se dozvíte, že jej něco ubíjí zevnitř, buď to vypluje na povrh moc pozdě nebo postupem času pomalu a pomalu, člověk se začne měnit a uzavírat do sebe, přes všechen ten tlak a slzy, které většinou nikdo nevidí, vždy se to vrátí a začne to člověka ničit, pomalu sžírat a nakonec nezbude nic, než jen prázdná schránka, která se toulá, přežívá, to je,
když vám někdo vezme srdce a odmítá ho vrátit,
přehlíží vás
jste mu ukradení
ale vy se nemůžete vzdát, ačkoliv chcete
nezapomenete, nejde to
nenávidíte a milujete zároveň
Když vám někdo ukradne duši a odpoutá ji od vašeho těla, to je, když ztratíte sami sebe a navždy se zásadně změníte, ta osoba vás změní, okolí, láska, city, nenávist. Odpoutá duši od těla a nechá ji se vznášet a mizet, tu starou duši, kterou nikdo nenahradí, ani ta nová.

A lidi vím závidí. Závidí vám, ačkliv nic neví! yslí si, jak jste oblíbení, šťastní a nezávratně v dobré náladě, oni... Závidí vám, je to absurdní, ale je to tak a vám se jen hrnou slzy do očí a nevíte, co jim říci, jeliož oni vám nevěří, když jim řeknete opak, jsou pevně přesvědčeni o tom svém.
Neví, co vy prožíváte, ale i tak vám někdo závidí a jiný se do vás naváží, vysmívá se a ponižuje vás, sráží vás níže a níže a vy nemáte nic, co byste řekli nebo udělali. Toto je duše zbavená těla, odpoutaná a bezradná, v koncích, bez svého já, na dně...


Váš Anielik (Proby)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Domush-kaa Domush-kaa | Web | 16. května 2012 v 21:03 | Reagovat

Ahojky :) chtěla bych tě moooc poprosit, jestli bys nedala hlásek pro Ricka :) je to štěňátko vlčího špice:) Je úplně zlatý a zasloužil by si vyhrát :) Můžeš dát 5 hlasů po sobě, dalších 5 hlasů za hodinu :) Hlasy se neplatí, prostě klikneš na hlasovat, opíšeš kód :) jde to 5x po sobě :)  budu ti moc vděčná!  http://hobby.blesk.cz/soutez/nejpes/2012/profil/3763/rick

2 Rabe Rabe | Web | 16. května 2012 v 21:10 | Reagovat

konečně pořádný a krásný článek k tématu, jinak máš se vším pravdu, bohužel to tak velmi často bývá

3 Lea Jennifer Lea Jennifer | Web | 16. května 2012 v 21:17 | Reagovat

Moje pocity půl roku zpátky. S tím článkem se mi vybavují.. Povedl se ti.

4 Bey Bey | Web | 17. května 2012 v 19:18 | Reagovat

Úplně mi to vehnalo slzy do očí. Nechci psát další trapný komentář o tom, jak prožívám to samé, ale trochu se v tom vidím. Naštěstí jen z části, ani někomu koho opravdu nenávidím, bych nepřála něco takového... Moc pěkně jsi to napsala x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama