Život není zase tak dlouhý, aby pohltil všechny naše chyby. Lidé nejsou pro důvěru stvořeni.

Slova se rozplynula

2. února 2012 v 18:35 | Anielik |  Články z inspirace a nápadu
V tu chvíli se dralo na jazyk tolik slov, ale ona je jen polkla, zhluboka se nadechla, aby zaplašila slzy deroucí se jí do očí a usmála se. "Miluju Tě." pronesla něco jiného, než měla na srdci. Zaplašila původní slova a nechala je rozplynout v jeho nevědomosti. "I já Tebe." objal ji s úsměvem nevědíce, že měla na srdci mnohem více, než jen dvě slova.
Chtěla mu vynadat a přeci mu pomoct, chtěla mu natvrdo říci, co cítí, co by udělala a kde dělá chybu, ale při pohledu do jeho očí zkrátka nemohla. Ten pohled s letmým úsměvem na rtech jí to nedovoloval, vzal jí totiž veškerou sílu a odvahu, kterou až do nynější chvíle tak urputně sbírala.
Chtěla mu toho tolik říct, avšak nakonec ze sebe dostala jen tato dvě slova. Byla silnější, než jakékoliv další slovo, které měla na jazyku.
Ne, nemohla mu ublížit. Proto jen nasadila další úsměv a opětovala objetí, které jí věnoval. Nevzdala by se ho ani za všechno bohatství světa, nevyměnila by ho ani za ty nejdražší diamanty.
To byla ona, která bezmezně milovala, přehnaně odpouštěla a který polykala většinu slov, která chtěla říci-TA NAVĚKY JEHO!


Váš Anielik (Proby)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama