Znáš ten pocit, když se ti vše hroutí,
když se tvoje srdce rmoutí.
Znáš to, když nedaří se nic,
chceš toho moc a chtěl bys víc.
Nezdaří se, i kdybys prosil,
při tom, cos v srdci nosil.
A nosíš tam stále,
sleduješ jen matně z dále.
Sleduješ a nevíš, kdes udělal chybu,
kdes nevyhověl svému slibu.
Kdy nesplnil jsi cizí přání,
kolik srdcí v chvíli zraní.
Necítíš to a přeci víš,
kde cizí srdce hledá skrýš.
Kam oči pokorně klesají,
a že dělají, že tě neznají.
Neznají toho, od koho mají jizvy,
dali si samy kdysi příslib.
Jen když vidí, že ty jsi šťastný,
ony žijí už jen pro sny.
To je vše, co jim zbylo,
to je vše, co by srdce rádo znalo.
Nenech je snít a splň jim přání poslední,
splň jim to, co již více nezazní.
Dlužíš jí to a ty to víš,
za tu bolest-tu jenž zříš.
Jen to přání jednou, naposledy řečené,
slovo, které bylo promlčené.
Jen nezapomeň na to, kým byla,
než jí bolest srdce zryla.
Než poznala tebe,
a prožila si peklo, ráj i nebe.

Váš Anielik (Proby)




Ta je krásná :)