Kolik lidí se denně snaží, dělá cokoliv může a přeci je ostatní odsoudí. Pomáhají, nezištně, ale nikoho to nezajímá, jelikož sláva je nepřekonatelná konkurence. Uvědomte si, kolik z vás něco udělalo a dluhá osoba na to rychle zapomněla, vykašlala se na vás, ale stihla vám vyčíst několik let starou chybu, které jste se dopustili. Kýváte? Znáte to tedy stejně, jako já.
Jenže lítost je vám tady k ničemu, před někým, kdo přehlíží cizí slzy a skutky. Jen kdyby se na chvilku pozastavila. Pozastavila a podívala se, věnovala pohled. Ne nadarmo se říká, že nejlépe dokáže setřít slzy ten, kdo je působí. Jistě mi dáte za pravdu, že je toto pouze čistá skutečnost.
Oh, ano, já zapomněla, však chudáček je on/ona, ne vy. Ale snažíte se, jak můžete, abyste dokázali pravý opak. Ale k čemu? Já řeknu k čemu, k ničemu. Víte tedy, o čem mluvím... Nejsem sama...
Co vše budeme muset ještě udělat, aby jsme konečně otevřeli druhým oči? Co vše ještě po nás chtějí? Asi vše a nic.
Jenže lítost je vám tady k ničemu, před někým, kdo přehlíží cizí slzy a skutky. Jen kdyby se na chvilku pozastavila. Pozastavila a podívala se, věnovala pohled. Ne nadarmo se říká, že nejlépe dokáže setřít slzy ten, kdo je působí. Jistě mi dáte za pravdu, že je toto pouze čistá skutečnost.
Oh, ano, já zapomněla, však chudáček je on/ona, ne vy. Ale snažíte se, jak můžete, abyste dokázali pravý opak. Ale k čemu? Já řeknu k čemu, k ničemu. Víte tedy, o čem mluvím... Nejsem sama...
Co vše budeme muset ještě udělat, aby jsme konečně otevřeli druhým oči? Co vše ještě po nás chtějí? Asi vše a nic.

Váš Anielik (Proby)



