close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nikdy neváhej s tím, co chceš udělat.
V budoucnu totiž může přijít den, kdy budou všechny tvoje šance pryč.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Odpusť

2. prosince 2011 v 22:49 | Anielik |  Básničky
Když nevíš, co si máš myslet,
a pocit máš, že měl bys viset.
Když ztrácíš naději v sebe sama,
když probíráš se vzpomínkama.

Vzpomínkami, jež život tvůj značí,
a pocit máš, že ti to stačí.
Když neděláš nic a jen hledíš kolem,
sedíš jak nad prostřeným stolem.

Myslíš si, že vše přijde samo,
ale stálo by to za to?
Kdyby nemusel ses snažit,
nemohl by jsi to vše zažít.

Když jsi ublížil a nevíš čím,
jak smazat tento podlý čin?
Když zapomínáš a stále prosíš,
pro lidi, co v srdci nosíš.

Jen malou pomoc, nápovědu,
vždyť já věštit nedovedu.
Jenom malé slůvko, náznak,
vždyť víš, že nedovedu kázat.

Jen prosím, o jedno tě žádám,
napověz, když srdce strádá.
Když ublížím, tak dej mi znát,
vždyť pro tebe já tu budu stát.

Chci vědět, čeho jsem se dopustila,
a ještě víc chci znát, zdalipak jsi odpustila.
Jenom prosím, až zase potečou ti slzy,
věz, že mě to mrzí.

Ale jediné ti řeknu jistě,
snad neublížím příště.
A kdyby jiný ranil tvoje city,
tak neví, co člověk, jako ty, cítí.

Pokusím se ti svou pomoc dát,
jestli o ni budeš stát.
Jestli potečou ti slzy, já ti podám ruku svou,
budiž já tobě navždy oporou.


Váš Anielik (Proby)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama