close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nikdy neváhej s tím, co chceš udělat.
V budoucnu totiž může přijít den, kdy budou všechny tvoje šance pryč.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Někdy bojujeme marně

17. prosince 2011 v 23:07 | Anielik |  Mé názory
Kolikrát si něco přejeme a kolikrát se nám naše přání nesplní? Ovšem kolikrát váháme, říkáme si "Ještě chvilku to nechám" "Však ono to tak bude dál", ale není, po té chvíli totiž přijdeme o to, co jsme měli tak rádi. Věci již nejsou stejné, ale změní se a vy víte, že nyní do této části života nepatříte, nemáte tam přístup a dveře se před vámi zavřou-možná dočasně, možná navždy, kdo ví.
Slzy padají zbytečně a bezútěšně, jelikož vám v ničem nepomohou. Možná, kdyby ta druhá osoba věděla… - ale ne, nemůže to vědět, nesmí to vědět, k čemu taky.
Buď tedy kývnete a nebudete to odkládat nebo-ale co když to nejde? Co když ublížíte buď osobě jedné, nebo druhé?
Poté není úniku a jedné věci se holt musíme vzdát.
Měli bychom to té druhé osobě přát, ale… Přejeme, jen to bolí, ačkoliv to nechápeme. Proč to bolí, když… když bychom nic k té druhé osobě cítit neměli? Vždyť to je nemožné, ale přeci se to děje. K čemu to?
Každý z nás má nějaký stín, před kterým utíkáme, nebo kvůli kterému čekáme. Každý máme věc, o kterou usilujeme a stále čekáme, necháváme ji ještě chvíli být a nakonec o ni přijdeme. Jenže proč to tak má být? Osud snad chtěl? Je to snad nenávratné? A kdo má tu moc a zbraně, abychom to změnili? My. Jenže někdy nám zbývají jen ty slzy.


Váš Anielik (Proby)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama