Život není zase tak dlouhý, aby pohltil všechny naše chyby. Lidé nejsou pro důvěru stvořeni.

Dopis psaný krví

21. prosince 2011 v 17:13 | Anielik |  Nárazovky, "RPG"

"Nemyslí to vážně..."

V rukou dopis psaný krví, rozmáčený slzami, v hlavě zpívá tichý hlásek a srdci chybí poznání. Ručky ovládá třas a naslouchá ten tichý hlas.


"To nemůže být pravda..."

Snaží se tu zprávu popřít-popřít to, co cítí. Snad se bolesti jen štítí, možná jenom se jí bojí, však kdo o hořké slzy stojí.


"To není od něj..."

Snad psala to jeho ruka, možná ruka cizí, však i vzpomínky časem zmizí. Nebo si to jenom přeješ, jako nějaký dar, však osud se neptal-rovnou vzal.


"Nesmí..."

Máčí dopis další slzy, ačkoliv čas jde dál, tys nebojoval-tys to vzdal. Nalháváš si, co není skutečnost, ale bolesti už bylo dost.


"Ale proč?"

Ptá se poslušně a tiše sebe sama, když probírá se vzpomínkama. Pokládá si otázky-další, další, jsou to noční můry, co ji straší.


"Ne..."

Zašeptá naposled přes slzy, které máčí zem. Smrt si tě chce vzít-proč ne? Ať přijde sem. Stejně jako neptala se ona, nebudeš se ptát zas a znova.


Už mlčí ty rty, jsou studené a mrtvé, znáš ten pocit, když se osud zvrtne. Mlčí a nechávají tu tmu žít, tak jako ty jsi mohl pouze snít. Tak jako ty jsi poze sledoval, ty jsi tvrdě bojoval. Však co z toho? Nesplněná přání, jen osud-ten tě navždy zranil.


Váš Anielik (Proby)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama