Život není zase tak dlouhý, aby pohltil všechny naše chyby. Lidé nejsou pro důvěru stvořeni.

V hloubi duše

15. června 2011 v 18:57 | Anielik |  Mé názory
Určitě nebudu mluvit nyní za sebe, nýbrž i za tebe, jí, jeho... Každému z nás se už stalo, že měl vlastní názor, prosadil jej, slušně jej prosadil a byl za něj odsouzen tím nejpodlejším způsobem-povýšenností, vůlgárním jednáním a vulgárními slovy. Cizí úroveň v tu chvíli sahala výše než vaše. Ale ne z vaší iniciativy, nýbrž z té druhé, popřípadě třetí, čtvrté atd... A proč? Protože je společnost zvyklá na vaši poslušnost a vy po desítce let řeknete jedno výrazné "NE"? Ti, kteřá teť kývou, vědí, o čme mluvím, ti, kteří nyný kroutí hlavou jsou zřejmě ti, kteří většinou pískají a podle nich se skáče. Kdo určil tento trend? Proč? Za jakých okolností? K čemu? Na... Takto bychom mohli pokračovat ještě pár minut, než bychim vyjmenovali všechny otázky-a že je jich opravdu mnoho.
Ale toto není to, o čem jsem měla v plánu psát. V plánu je něco jiného. Rány, které se hojí, nehojí anebo jsou hluboko a nezahojí se již nikdy. Ne fyzické rány, nýbrž psychycké rozpolcení a rozdrásání duše. Co vše to může zapříčinit? Co vše může rozervat osobnost? Duši? Srdce? Jak pouhé jedno slovo dokáže převrátit celý život a vzít veškerou radost, úsměv a osobnost duše. Kolikárát bylo řečeno slůvko "NE" za účelem ponížení a zničení osoby? Čím si to duše cizí osoby vysloužila? Dnešní společnost je postavena na zábavě složené z ledových slov a ponižování druhých neústupným a ubližujícím způsobem. Tento způsob je neústupný do dob, kdy se totéž děje ubližujícímu a ostatní jsou nuceni nevhodným způsobem ukončení svých slov a svého chování.

" Čím větší úsměv je, tím hlouběji bolst ukryta je. "

Toto řekl kdysi jeden můj známý, na kterém mi velice záleží. A měl pravdu. Kolikrát vám bylo ublíženo a vy jste se pouze usmivali, aby neviděl ten druhý, jak moc vás to zasáhlo? Schovávali jste se za, vám cizí, výrazy tváře, neupřímnými slovy a neupřímnými úsměv?
Říká se

" Usmívej se na toho, kdo ti ublížil, aby neviděl, jak moc tě to bolí. "

A vsadím se, že vás nyní kývá hned několik. Proto že by s mu líbila ta slova? Jen proto? Ne, proto, že to zažili. Někteří se usmívají stále. Většina se usmívá z důvodů které zní "bolest", "zármutek", "rána do srdce", "nenavratitelné šrámy". Málo je těch, kteří se usmívají a šťastní jsou, veselou duši mají, a proto se radostně, či vesele usmívají. Všichni jsme lidé, všichni si zasloužíme kousek štěstí, ale někteří se k němu přes své rány již nikdy nedostanou.
A přece existují ti, kteří v¨bojují s něčím, co jim ničí život, kteří dostávají jednu ránu za druhou a přeci bojují. Nevědí sami za co, ani jestli to bude mít účinek, či valný výsledek, ale tvrdě bojují.

" Boj je nejistá záležitost, do které člověk vstupuje s čistým a odhodlaným srdcem. "

Vždyť každý den... každý z nás... za cokoliv a za nic... bojuje do posledního dechu. Bojujeme, ikdyž o tom ani nevím a aniž bychom věděli sami za co. Život je JEDEN velký boj. Boj o život, boj o štěstí, boj o srdce, boj o duši...
Uvědomme si, komu všemu a jakým malým slůvkem jsme ublížili, ačkoliv ona osoba bojovala o naši přízeň? Proč soudíme a neznáme? Spousta lidí, které jsme poznali časem, jsou skvělí lidé, ale musí jim někdo dát šanci. Dát jim šanci a oni nám dají zábavu, štěstí, vědomostí a část duše, která se kládá jako puzzle celý náš život, až ji se smrtí dokončíme a zacelíme tak všechny rány, které naše síť, tvořící duši, utrpěla. Ačkoliv zbydou jizvy, ale síť bude celá, někde tenčí,. někdě silnější, někde s velkými rozestupy a velkými puzzlíky, někdy s malými puzzlíky, ale bude celá a připravena k odevzdání do nicoty, do cíle našeho života, kdy se vše změní v prach a my duši odevzdáme jako esej ke školnímu projevu. Pracujeme tedy celý život a bojujeme za jednotlivé dílky, které nám splývají v duši.

" Vzpomeňme si na zničené, duše ublížené a rozsápané... Jít za nimi kolikrát a šanci jim jednou dát... "

Tím bych asi tento článek ukončila. Na závěr chci jen jedno přání. Dejte lidem šanci a poznejte je, než začnete soudit, jelikož i ten, kdo je davem nejvíce odsuzován, má svou duši, tím více rozsápanou a může vám být mnohem lepším přítelem, než člověk davem uznáván a uctíván. Zrovna tento člověk vám může vnést světlo do života a já vím, o čem mluvím. Stačilo pouze dát té osobě šanci. A také jednu prosbu... Myslete na to, kolik toho můžete provést jedním slůvkem.. jednou větou... jedním pohledem. Jak moc můžete ublížit, aniž byste o tom věděli, proto si raději svá slova několikrát rozmýšlejte. Řekněte si, jestli byste sebyli v duši stejně rozsápáni tímto slovem, jako osoba, na kterou byla tato slova mířena...

Na závěr bych chtěla vyjmenovat pár lidí, kteří jsou mmi vždy oporou a kteří mě drží a rozesmívají, když je mi nejhůř, ikdyž o tom třeba ani neví:

Jessi
Kristi
Julýsek
Will
Mollík
Jeremiáš
Jekíš
Lidé spolem z SB, EB
TheRichiee
Jituška
Verča
George
Daní
Sigmí
Antares
James
Rado
Kája
Alices
Maxíček (Moje životní láska :D)
Barčí
Mark
Kirst
Jasmí
Sybuš
Edísek
Anarinyuš
Severus

Těm všem děkuji za podporu a lepší chvíle při tomto bídném žité. Patří vám obrovský a vřelý "DÍK"



S pozdravem, váš Anielik (Proby)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dětský sen Dětský sen | Web | 16. června 2011 v 0:11 | Reagovat

Moc pěkně jsi to napsala, až na některé překlepy.
Citace: "A přece existují ti, kteří bojují s něčím, co jim ničí život, kteří dostávají jednu ránu za druhou a přeci bojují. Nevědí sami za co, ani jestli to bude mít účinek, či valný výsledek, ale tvrdě bojují."
Jo v tom se vidím... a má to tolik významů... Tohle jsi popsala úplně úžasně... vlastně celé to je krásné a pravdivé, ale tohle má něco víc do sebe, tedy pro mě, pro ten můj ukrytý význam.

2 W. Darshade of Brixton W. Darshade of Brixton | 16. června 2011 v 16:00 | Reagovat

Nemáš za co... jsem rád kdykoliv můžu pomoci. Jen jedno bych říci chtěl, hlavně ber život s úsměvem. ;-)

3 proby proby | Web | 16. června 2011 v 17:18 | Reagovat

Ale mám :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama