Na zemi tu svorně klečíš,
o smilování prosíš.
Slzy v očích, marně brečíš,
síly pomalu ztrácíš.
Hledáš něco kolem sebe,
cosi neviděné.
Slepě pátráš ve tmě,
dosud přání nenalezené.
Co hledáš v tuto chvíli,
cosi cizím němé.
Stíny se tu kolem skryly,
štěstí bývá slepé.
Stále klečíš,
tupě hledáš,
sílu ztrácíš,
co v tmě shledáš?
Máš snad šanci?
Tma je hustá, temná.
Připadáš si, jako psanci.
Sílu, nikdo nemá.
Ztrácíš život,
je to tady.
Hledíš přímo,
hledáš ztráty.
Končí tady vše,
není už nic, co mohl bys,
Umíráš teď, zde,
život zmiz.
Leží zde tvé tělo,
bez duše jen nemě zírá
jen prázdno tady zelo,
a přání prázdná zbylá.
Propadáš se dolů,
unáší tě osud,
duše se dostala do nebe, domů,
žil si jenom posud.

S pozdravem, váš Anielik (Proby)




Moc hezká básnička, opravdu se Ti povedla! :) A ten deing je taky moc hezký ;).